Zamyšlení na 5. postní týden

07.04.2019

Buď člověkem, který je silný

 "Neboť Bůh nám nedal ducha bázlivosti, nýbrž ducha síly, lásky a rozvahy."

(2Tm 1:7)

 Řešili jsme "bohatýrskou sílu" jako dar Ducha svatého, což mohlo znít jako skvělý vtípek z ruských bylin (pověstí). Řecké slovo "dynamis" známe ze slova dynamit a znamená "sílu" i "moc". Silný člověk je zároveň mocný, avšak jeho moc pochází od Boha, nikoli z jeho fyzického těla nebo z jeho vůle. Kolik "mocných lidí" před smrtí trpělo vleklou nemocí a byli slabí? Naše síla musí pocházet od Boha. V prefaci o mučednících se kněz modlí: "Vyvolil sis slabé a učinil je silnými".

Vlastně máme na výběr: buď se můžeme soustředit na své slabosti, nebo se můžeme soustředit na Boží sílu. Můžeme se celý život na něco vymlouvat nebo si můžeme říct: "Bože, jsem slabý, ale Ty jsi silný". Upřete své oči ke Kristu a dělejte věci, které přeci dělat nemůžete, třeba jako Petr, který nemůže chodit po vodě, protože není Bůh. A jen co upřel oči k Ježíši, prostě po vodě chodil. Ale jen po dobu, co měl oči upřené na Krista. (srov. Mt 14:25-31)

Lidé se rádi vymlouvají na minulost. "Nebyl jsem tak chytrý jako jiné děti", "nejsem sportovní typ" atp. Přestaňte být pasivní a převezměte za své jednání zodpovědnost a rozhodněte o své budoucnosti. Vaši budoucnost nemusí určovat "co se stalo", ale může ji určovat vaše rozhodnutí, dokud máte oči upřené na Krista. "Všechno mohu v Kristu, který mi dává sílu." (Fil 4:13). Člověk se má změnit navždy. Když konáme pokání, tak to není "neudělám to dalších 5 dní", ale prostě "neudělám to". Kristus nám k tomu dává sílu, příkladem může být sv. Pavel, sv. Augustin, sv. Ignác z Loyoly, ale i celá řada jiných svědků víry, jejichž život Bůh změnil.

Kázeň. Kázeň je nezbytná pro naši proměnu a utnutí všech výmluv. Ve spoustě rozhodnutí děláme rozhodnutí, že "budeme žít neukázněně". Většina populace má nadváhu a cukrovku, protože žijí a jediný neukázněně. Jenže to, co potřebujeme není jen fyzická ukázněnost, ještě důležitější je kázeň duchovní! Spousta lidí denně cvičí. Ta samá spousta lidí se denně nemodlí. Věnují čas, aby byli krásní před lidmi. Nevěnují čas tomu, aby byli krásní před Bohem. Lidi nejpozději za 90 let opustíme A co Boha? Pro koho žijeme? Nebojme se závazně si stanovit určitá pravidla pro duchovní život a dodržujme je.

Náš ideál, jací máme být, je tento: "pohostinní, dobří, rozvážní, spravedliví, zbožní, zdrženliví" (a těch požadavků je v první kapitole listu Titovi mnohem více).

Největším nepřítelem ukázněnosti je (především u mužů) neschopnost ovládnout naši žádostivost a chtíč. Sedmdesát procent problémů, s nimiž se potýkáme, pramení z chtíče. Sedmdesát procent! Ženy se vzruší prostřednictvím pocitů, za to muži se vzruší pohledem. Proto musí muži, kteří chtějí mít po kontrolou své tělo, musí mít pod kontrolou své oči. Jsou věci, které by naše oči neměly vidět. "Uzavřel jsem smlouvu se svýma očima, jak bych se tedy směl ohlížet za pannou?" (Jb 30:1) po novu ""Každý, kdo hledí na ženu chtivě, již s ní zcizoložil ve svém srdci." (Mt 5:28) Jeden ze způsobů, jak se vypořádat se svým chtíčem je začít chválit Boha za krásu stvoření. Co je mezi mužem a ženou není soukromá věc. Není, Kristus má být pánem i zde. Nemůže-li být Ježíš Kristus pánem našeho pohlavního života, pak není pánem našeho života a nejspíš ani není pánem v jiných sférách našeho života.

Zaprvé potřebujeme mít dobrý duchovní život. Za druhé potřebujeme mít dobré přátele. A zatřetí potřebujeme mít srdce služebníka. Začne-li být některá z těchto věcí v nepořádku, budeme mít problém se žádostivostí. Pokud je v nás prázdné místo, snažíme se ho často zaplnit svými fantaziemi. Je těžké zaplnit jej láskou k Ježíši, proto volíme snadnější cesty. Jenže chtíč je jenom momentální pocit štěstí, který se vytratí.

Ježíš je dost silný, aby přemohl náš chtíč, ale je potřeba, abychom s nám trávili denně nějakou dobu.

Pokud máme dobrého přítele ve svém životě, pak je snazší bojovat s žádostivostí. Nemyslím kamaráda z mokré čtvrti, ale člověka, který vám všechno neodkývá, ale bude mít upřímný zájem, abyste se stali těmi nejlepšími, jakými jen můžete být. Pokud se ve vašem životě nachází silný mentor, kamarád, může vám pomoci zvítězit nad chtíčem. Pokud takového nemáte, modlete se k Bohu, aby vám ho dal.

Jste služebníci? Pokud jste dnes nevykonali alespoň jeden nesobecký skutek a neudělali jste pro někoho něco nezištného, pak jste promarnili ve svém životě s Kristem jeden den. Nebyli jste služebníci.

Máme se Bohu zcela odevzdat, a to znamená dělat věci o které nás žádá a nám se dělat nechtějí. Následovat Krista znamená, že nás to bude hodně stát, vždyť od došel až na kříž.

Víte, co je legrační? Díky věcem, které se nám nechce nikdy dělat, jako je například každodenní cvičení, jsme nakonec mnohem silnější. A stejně to platí o našich vztazích. I v nich musí být disciplína a poslušnost.

Otázky k zamyšlení:

  1. Kdo je vaším hrdinou, vzorem? A jaké jeho vlastnosti jej činí silným?

  2. Jakým způsobem nás Bůh volá, abychom byli méně sobečtí?

Úkoly:

  1. Převezměte iniciativu a přestaňte řešit co vás omezuje a co nemůžete ovlivnit. Určujte své činy.

  2. Pozvěte Krista do svého vnitřního zápasu s žádostí a chtíčem.

  3. Napište si na papírek "jsem až na třetím místě" a dejte ho někam, kde jej uvidíte každý den a žijte podle něho.

Text vychází z knihy Buď mužem! Jakým Bůh chce, abys byl od Larryho Richardse.

Text ke stažení ve fromátu PDF níže: